Spánek patří k těm nejzáhadnějším činnostem v přírodě. Pro mnoho zvířat znamená přežití, pro člověka zároveň úlevu i záhadu. Je vůbec možné spát s otevřenýma očima nebo při pohybu? Dnešní článek vás překvapí několika nečekanými zajímavostmi, které možná navždy změní váš pohled na to, jak spí svět okolo nás.
Proč je spánek životně důležitý?
Každý organismus potřebuje odpočinek, i když jeho délka a podoba se překvapivě liší. Spánek má zásadní význam pro regeneraci buněk, zpracování informací a celkovou obnovu sil. Bez pravidelného spánku dochází k poruchám chování i zdraví – a to nejen u lidí, ale i ve zvířecí říši.
Jak spí delfíni a velryby?
Mořští savci, jako jsou delfíni a velryby, mají zvláštní spánkový režim. Spí totiž střídavě jednou polovinou mozku, aby mohli nepřetržitě dýchat a chránili se před utonutím. Druhá polovina mozku zůstává v bdělém stavu a kontroluje okolí i základní životní funkce. To je fascinující přizpůsobení života ve vodě, které věda stále podrobně zkoumá.
Netopýři a jejich spánek hlavou dolů
Naší pozornosti neuniklo ani to, jak netopýři spí. Jejich typickým znakem je odpočinek hlavou dolů. Toto specifické chování umožňuje rychlý únik před predátory a minimalizuje spotřebu energie.
Žirafy: Krátký a přerušovaný spánek
Snad nejpřekvapivější je spánkový režim žiraf. Den co den jim stačí pouze 10 až 20 minut spánku. Dlouhé nohy a bdělost jsou tu nejlepší ochranou před predátory. Tento krátký čas na odpočinek jim umožňuje být pořád ve střehu.
Spánek u ryb a jejich výdrž
Rybí spánek se liší od ostatních zvířat. Řada druhů nemá vůbec hlubokou spánkovou fázi a dokáže být vzhůru i několik týdnů. Z této schopnosti těží zejména v nebezpečných prostředích, kde je riziko útoku vysoké.
Hmyzí spánek: Jak spí včely?
I včely mají svá spánková tajemství. Během odpočinku u nich klesá aktivita a zpomaluje se dýchání. I když jejich spánek nelze porovnat s tím lidským, pro kolonii má zásadní význam.
Pestrý svět snů a záhad kolem nich
Spánek je stále zahalen tajemstvím, přesto vědci potvrzují, že silně podporuje paměť a zpracování emocí. Jedním z nevysvětlených jevů zůstává, proč se nám vlastně zdají tak živé a někdy až podivné sny. Není divu, že bádání v této oblasti pokračuje a může vést k dalším převratným objevům.
Delfíni a velryby spí střídavě jednou polovinou mozku, aby mohli dýchat a vyhnuli se utonutí.
Srovnání spánků: od žiraf po včely
| Zvíře | Doba spánku (denně) |
|---|---|
| Žirafa | 10–20 minut |
| Delfín | cca 8 hodin (střídavě půlkami mozku) |
| Včela | různé fáze odpočinku |
| Netopýr | 4–6 hodin |
Snožení: Když člověk chodí a ani o tom neví
Stav zvaný snožení (somnambulismus) je pro vědce záhadou i dnes. Lidé při něm vykonávají různé činnosti během spánku, aniž by si to po probuzení pamatovali. Tento jev je velmi vzácný, ale dokládá, jak složitý a nepředvídatelný může být lidský spánek.
Vlastní poznámka: Jako člověk, který občas zápasí s neklidným spánkem, mě tyto fascinující schopnosti zvířat vždy donutí zamyslet se, jak moc je spánek unikátní a přizpůsobivý. Ve světě, kde se žirafa vyspí za pár minut a delfín nikdy neusne úplně, se i naše každodenní potřeba odpočinku zdá jako malý zázrak.
Spánek zůstává jedním z velkých tajemství biologie. Nezáleží, jestli jde o člověka, delfína nebo netopýra; potřeba odpočinku nás všechny spojuje. Pojmy jako hluboký spánek a sny tak získávají další rozměr, ať už jde o běžný odpočinek nebo podivnosti jako snožení. Jakou podobu má odpočinek právě pro vás?
- Proč některá zvířata spí tak málo?Je to hlavně kvůli riziku predátorů, kdy krátký spánek znamená vyšší šanci na přežití.
- Jak je možné, že delfíni a velryby neumírají během spánku?Spí jen jednou polovinou mozku, což umožňuje dýchání i během odpočinku.
- Mají ryby vůbec spánek jako my?U některých druhů ryb chybí fáze hlubokého spánku, přesto mají období snížené aktivity.
- Co je to snožení?Snožením rozumíme somnambulismus – člověk může během spánku chodit či dělat jiné činnosti, aniž by si to po probuzení pamatoval.
Komentáře